Když inspirace přichází od těch nejmenších: Příběh vzniku naší dračí a jednorožčí honby za pokladem
Minulý víkend jsme s dětmi vyrazili na výlet do Jeseníků. Děti nadšeně běhaly po lesních cestách a lovily Ruměnice pospolné.
Elenka: “Jéeee, mami, ona mi leze po rukávu!”... o dvě minuty později…
“Mamíííí, ona mi leze do rukávu!!!!”
Já jsem se mezitím v duchu zabývala zcela jinou krajinou – fantasy světem mé nejnovější honby za pokladem. Jenže ani jesenický čerstvý vzduch mi nepomáhal vyřešit můj tvůrčí problém – jak zakončit příběh o dracích a jednorožcích?
Dlouho jsem se trápila s konceptem závěrečné bitvy proti zlému černokněžníkovi Morthratgovi. Jako by nestačilo, že musím sladit draky a jednorožce dohromady (kdo má doma holku i kluka jistě pochopí), ještě jsem chtěla vymyslet závěr hodný Tolkiena.
Obrázek: Hrad Sovinec 9.3.2025: jak jej vidí většina lidí vs jak jej vidí autor tvořící klíčovou bitevní scénu
Konzultace s odborníkem na epické bitvy
Obrátila jsem se na svého sedmiletého syna: "Sami, jak by se ti konec té honby za pokladem líbil? Jak by měla vypadat ta závěrečná bitva mezi draky, jednorožci a černokněžníkem?"
"Musí tam být ti jednorožci?" vystřelil ihned Sam s výrazem, který jasně říkal, že jednorožci jsou pod jeho úroveň.
"Jo," odpověděla jsem.
"Proč?"
"Protože máš ségru."
"Tak jo..." pokrčil rameny, "co kdyby černokněžník použil…… bleskový útok?"
"Ehm, ale Pokémony do toho tahat nebudeme, ok?"
Nastalo dvě minuty ticho, během kterého jsem téměř slyšela, jak se v synově hlavě formují myšlenky rychlostí výše zmíněného bleskového útoku. A pak to přišlo - extrémně propracovaný koncept útoků a protiútoků, který mi vysvětloval dalších dvacet minut. Dvacet minut, které se zdály jako malá věčnost napěchovaná tolika zvraty, že by z nich i George R.R. Martin dostal závratě. A právě uprostřed tohoto monologu, mezi teorií o magickém štítu jednorožců, který odráží kouzla, a strategií, jak porazit černokněžníka ohnivým útokem, zazněla ona klíčová věta: "Černokněžník sesílá kletby - třeba oheň.
V tu chvíli mě to trklo! Zbytek monologu jsem už poslouchala na půli ucha, ztracená ve vlastním světě myšlenek, jak nápady přenést na papír.
Od dětské fantazie k hotové hře
Co začalo jako běžný rodinný výlet do Jeseníků, skončilo jako nečekaná tvůrčí spolupráce. Zatímco jsme sestupovali z hor zpět do civilizace, já už jsem si v hlavě skládala jednotlivé části závěrečného úkolu.
Nyní je večer a děti usnuly (Sam již tradičně s horečkou) a já se vrhám na dokončení hry.
Nová honba za pokladem "Draci a jednorožci" je konečně téměř hotová a brzy na vás bude čekat v e-shopu!
Tereza